4. 5. 2015 - 1. 7. 2015

Autor
Martinka Bobrikova & Oscar de Carmen

Název
SUPERFLUOUS IDENTITY II

Vernisáž
4. 5. 2015 od 18.00 do 20.00

Dvojportrét Hanse Burgkmaiera s jeho ženou Annou od renesančního malı́ře Lukase Furtenagela je výchozím bodem celé úvahy nad prací, kterou pro Galerii KIN jídelna připravila autorská dvojice Martinka Bobrikova a Oscar de Carmen.

Místně specifická instalace vychází z motivu mementa mori, které svůj dopad v tomto díle rozšířilo z konkrétních jedinců, tak jak je vidíme na obrazu ze 16. století, na celé lidské společenství západního světa. Jedinec je úzce provázán s přednastavenými systémy společnosti, ve které žije. Personifikace problému je jen stěží možná /i když se nám zprávy v hlavním vysílacím čase snaží prokázat opak/. Pro prvotní porozumění celého problému, je třeba jej nahlížet v obecné rovině. Dílo je mementem mori současného ekonomického modelu.

I předchozí práce této dvojice sensitivně reflektují nálady ve společnosti, politice a ekonomii; s výrazovými prostředky pak autoři zachází v symbolické rovině. Nemateriální charakter jejich prací je provázán s osvobozujícím přístupem k tvorbě díla. To vzniká velmi často /jako i v případě Galerie KIN jídelna/ pro dané místo a přímo na místě s opakujícím se leitmotivem zvuku. Takový přístup dovoluje i volbu svobodného nomádského života autorské dvojice. Domnívám se, že tento životní nadhled nad barevnými políčky politické mapy opravňuje dvojici vypovídat o stavu dnešní společnosti.

Superfluous Identity je rozsáhlý projekt, na kterém Martinka a Oskar pracují v rámci svého půlročního rezidenčnı́ho pobytu v Meet Factory v Praze. Na počátku rezidence bylo možné vidět první výsledek úvah nad tématem /v Brněnské Galerii Klubovna/ - bod zrodu, od kterého se odvíjí další postup a proces práce v podobě zvukových obrazů v Galerii KIN jídelna. Další, poslední, část bude prezentována na konci rezidenčnı́ho pobytu v Entrance Gallery.

Marta Fišerová 


Projekt byl částečně podpořen fondem Norske Billedkunstneres Vederlagsfond.

4. 3. 2015 - 3. 5. 2015

Autor
Petr Gruber

Název
Liškův les

Vernisáž
4. 3. 2015 od 18.00 do 20.00

Název výstavy vzešel z jistého myšlenkového pozadí, které je smyslem fungování galerie a souvisí s príbehem ukradeného obrazu malíře Karla Lišky. Na tomto obraze byla zachycena budova Koh-i-nooru z nedalekého kopce Bohdalec. Přistoupil jsem k této skutecnosti velmi jednoduše a sice, že jsem se pokusil dostat na místo, odkud Liška obraz maloval. Můj zájem však nebyl rekonstruktivní, tedy nehledal jsem fyzické místo, ale spíš jsem se nechal inspirovat novými podněty, které les na Bohdalci nabídne a vytvořit novou skutečnost, kterou jsem se snažil přijímat. Ani původní podoba Liškova obrazu není zdokumentována a je jen spekulativní. Nešlo mi ani o směr pohledu z místa, odkud jeho malba vznikla.

Pracuji dlouhodobe s přírodou, jakýmsi přírodním duchem a výběr tohoto tématu nebyl náhodný. Snažil jsem se motivy nasbírat cestou na místo a vytvořit pár skic. Les jsem zkoumal za ruzných světelných podmínek a snažil se dotknout vnitřního pocitu z místa. Tento dojem utvářel i vítr ohýbající větve stromu a šelestění listí, stupně naoranžovelých odstínu barev nebo teplé únorové polední svetlo za zády. Pro výsledný obraz jsem zvolil velkoformátový akvarel, který by měl též být experimentem pro mne jak zvoleným formátem tak systémem přípravy obrazu.

Rám, který na místě ukradeného obrazu zůstal mi posloužil jako doplněk uchopení výsledné instalace. Bílé místo rámu v šedé stěně se tohoto skutku má dotknout a zároveň vytvořit nový rám pro vzniklý obraz.

                                                                                                                                                                

 

7. 1. 2015 - 3. 3. 2015

Autor
Jana Vojnárová

Název
Schovaný rám

Vernisáž
7. 1. 2015 od 18.00 do 20.00

Ve své práci vycházím z hledání skrze fotografie, vytvářím z nich koláže, které jsou pro mne pak důležité při samotném malování.
Pro Galerii KIN jídelna jsem využila staré snímky spojené s vařením, jídelnou, fotografie ze školy, toto místo ve mě hodně evokuje školní jídelnu; nějak zastavený čas.
Dalším motivem je, že z ukradeného obrazu zbyl jen rám. Už ve svých předešlých věcech jsem se k motivu rámu na obraze odkazovala.
Zde jsem rám použila přímo v obraze, ohraničuji jím to co se odehrává na plátně, je jediným přesným prvkem, zbytek je nejasný, tak jako vzpomínky vyvstávající z paměti. Rámem se také odkazuji k historii malířství.

Jana Vojnárová absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Vladimíra Skrepla, Michaela Rittsteina, v ateliéru hostujícího pedagoga Silke Otto Knapp, dále na ateliéru Stanislava Diviše na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a absolvovala stáž na School of Visual Arts v New Yorku.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Závodní jídelna

7. 1. 2015 - 3. 3. 2015

Autor
Jana Vojnárová

Obrazy nad výdejním oknem autorka doplnila intervencí, která představuje prostírání. Jedná se o koláže fotografií, se kterými Jana Vojnárová pracuje ve své malířské tvorbě. Prostíráním pokryla stoly v závodní jídelně a věnovala je tak každodennímu kontaktu se strávníky.

 

5. 11. 2014 - 6. 1. 2015

Autor
Tomáš Lumpe a Pavel Matoušek

Název
Cyklus

Vernisáž
5. 11. 2014 od 18.00 do 20.00

Fotografická instalace vzdává hold lidskému životu a tomu, co jej přesahuje. Zároveň, ač to možná není na první pohled zcela zjevné, má stejnou měrou velmi blízko i k tématu strávnictví. Banální objekty zde díky svým světelným proměnám fungují nečekaně a celý námět je tak přenesen doslova do jiné dimenze. Autoři připomínají, že naše vnímání prostoru může být stejně dobře popsáno prostorem samotným, tak jako právě světlem.

Tomáš Lumpe a Pavel Matoušek jsou studenty magisterského programu v ateliéru Fotografie prof. Pavla Baňky na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Ve své tvorbě se věnují široké škále aktuálních témat, pro která volí různé formy zpracování. Mají úctu k tradičnímu velkoformátové přístupu, což je i základem jejich experimentální tvorby.

 

 

 

 

 

 

 

 
 

 

Závodní jídelna

5. 11. 2014 - 6.11.2014

Autor
Tomáš Lumpe a Pavel Matoušek

„Je nutno jíst, abys žil, ne však žít, abys jedl.“  Jules Laforgue

10. 9. 2014 - 1. 11. 2014

Autor
Šárka Koudelová

Název
Hora světla

Vernisáž
10. 9. 2014 od 18.00 do 20.00

Název jednomu z nejslavnějších diamantů na světě dal v roce 1739 podle legendy dobyvatel šáh Nádir z Persie, když při jeho spatření zvolal: „Koh-i-noor!“, česky „Hora světla“. Jak napovídá název, práce Šárky Koudelové se často vědomě pohybují na tenké hranici nebezpečné terminologie – prvním dojmem může být obava z patosu, kterou střídá popisný přepis slovní definice. Práce s tímto kontextem je ale právě naopak oživujícím momentem autorčina uvažování.
Myšlenkové pozadí celé situace tedy výrazně nahrává dlouhodobému zájmu Šárky Koudelové o minerály, krystalické struktury a fyzikální či optické zákony. Výsledná instalace problematizuje dnes tolik skloňovaný „přesah malby“ a sice prezentuje postoj autorky k pomyslné existenci, či tentokrát spíše neexistenci hranice mezi objektem a obrazem. Přirozené nařasení plátna - draperie, nenáhodně tvarově usměrněné do požadované podoby, snadno evokuje tvarosloví hory. Základem jeho morfologie jsou tři písmena symbolizující název diamantu, celé fabriky i galerie. Malířské pojednání jejího povrchu je zhmotněním rozloženého světelného spektra, klouzajícím po zvlněném materiálu a podléhajícím jeho formám.
Instalace vymezená zavěšením objektu na skoby po původním obrazu přímo reaguje na fyzické podmínky místa i zvláštní, téměř „oltářní“ kouzlo výdejního okénka.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Závodní jídelna

10. 9. 2014 - 1. 11. 2014

Autor
Šárka Koudelová

Autorka reagovala na prostor Závodní jídelny instalací, která souvisí s "objektem" vytvořeným pro Galerii KIN jídelna. Instalace počítá se spektrem možností divákovy pozice a nabízí pohled z „pozorovatelny“ na protilehlé straně jídelny a taktéž poodhaluje svoji základní konstrukci strávníkům i jiným příchozím. 

29. 5. 2014 - 1. 9. 2014

Autor
Ondřej Basjuk

Vernisáž
 29. 5. 2014 od 17.00 do 19.00 

Instalace Ondřeje Basjuka pro prostor KIN jídelny je křehkým přepisem samotného „vidění krásna“. 

Stává se situační metaforou změny, která při spatření něčeho krásného, tedy neobyčejného, zasáhne pomyslnou linku
grafu divákovi percepce. Další úroveň instalace tvoří otázka, co jsme ochotni vykonat pro krásný pohled, respektive
pro umění. Podlehneme dobrovolně nejistým podmínkám kvůli libému pohledu nebo „pouze“ kvůli umělcově záměru?
Spodní, ale neméně významnou linku této specifické reakce na prostor, je sociální působení na zaměstnance podniku
Koh-i-noor. Jakkoliv je výstavní místo velmi in-siderskou záležitostí, jeho důležitým přesahem zůstává kontakt
s každodenními návštěvníky jídelny. Kdo z nich místo zákusku vystoupá po žebříku, aby spatřil obraz?